Termín černý pasažér je v Rusku nepoužívaný a možná i neznámý pojem. Ne snad pro poctivost jeho obyvatel, nýbrž z důvodu nemožnosti se černým pasažérem vůbec stát. Moderní technologie jízdenkových automatů do městské dopravy ruských velkoměst prozatím nedorazila, proto společně s řidičem cestují v autobusech a tramvajích báby konduktorky.
Konduktorku důvěrně poznáte podle výstražné vestičky a bločku s jízdenkami stočenými do ruličky, která visí na provázku připevněném k vestičce nebo jí trčí z kapsy. Vlastně ji ani nemusíte poznat, sotva nastoupíte do dopravního prostředku, sama se u vás zjeví a nataženou rukou vám dá jasně najevo, kdo je tady šéf. Přehled o tom, kolik pasažérů přistoupilo a naopak vystoupilo, má perfektní. Zřejmě školení nových konduktorek probíhá počítáním příkladů „V autobusu je 5 cestujících, 2 vystopili, přistoupilo jich 8, dalších 5 vystoupilo a přistoupilo 7, …. Kolik v autobuse cestuje osob?“ a závěrečnou zkoušku složí pouze ty z nich, které zkasírují přeplněný autobus na nejkratším úseku mezi zastávkami ve městě.
Chcete-li si konduktorku naklonit na svou stranu, neobtěžujte se počítáním drobných na kopějku přesně, radost jí udělá úplně jiná věc, která by se u nás protivila slušnému vychování. Před opuštěním autobusu či tramvaje omylem upusťte váš lístek na zem. Nebojte, nepoběží za vámi s nadávkami. Naopak. Lístek rychle zvedne a při první příležitosti jej znovu prodá dalšímu cestujícímu. 20 rublů bude tak mít na přilepšenou k důchodu.
