Filipínský ostrov Bohol je vedle nádherných pláží, rýžových polí a roztomilých nártounů slavný především pro homolovité kopce ve svém středu. Říká se jim čokoládové hory. Své pojmenování si vysloužily proto, že v období sucha mají typické hnědé zbarvení. Tisíce těchto kopců naskládaných v krajině vedle sebe tak vytváří pohádkovou podívanou, která láká k návštěvě turisty z celého světa. Co ale zůstává zahaleno tajemstvím, je, jak tyto kopce vlastně vznikly. Existuje však jedna místní legenda, která by mohla přinést vysvětlení.
V dávných časech zde žil obr, který se šíleně zamiloval do krásné smrtelnice. Přestože se jí dvořil a moc si ji přál za ženu, dívka ho opakovaně odmítala. Když pak jeho láska onemocněla vážnou chorobou a zemřela, obr posmutněl a uzavřel se do sebe. Po nocích byl slyšet ve větru jeho pláč a kopce, které tady dodnes stojí, jsou údajně jeho slzy.
Krásný příběh, říkáme si, jen nám na něm něco nesedí. Už jsme totiž znalí života a víme, co lidé dělají, že z toho vzniknou hnědé hroudy. A pláč to teda není.
